vesperæ

Pane, za tebou volám, na pomoc pospěš, uslyš můj hlas, když tebe se dovolávám! Obětním dýmem buď před tebou modlitba moje, obětí večerní moje vztažené ruce!

Postav, Pane, k mým ústům ochranné stráže, † k bráně mých rtů svou spolehlivou hlídku! Nenech mé srdce, aby se klonilo ke zlu

nedopusť,abych provedl nějakou špatnost † ve spolku s lidmi, kteří jen bezpráví činí; z jejich pamlsků ani okusit nechci!

Poctivý ať si mě bije, zbožný ať káře, † olejem hříšných však hlavu si pomazat nedám. Přes jejich zlobu má modlitba zůstane stálá.

A kdyby jednou mým soudcům do rukou padli potom ať slyší, jak laskavá jsou moje slova. Tak jako pod pluhem kamínky vyorané u jícnu podsvětí rozsety jsou jejich kosti.

Já však, Pane, stále jen za tebou hledím, k tobě se utíkám, nenech zajít můj život! Ochraň mě před léčkou, kterou mi nastražili, před pastmi, které mi strojí, kdo pášou jen křivdy! Do vlastních sítí ať bezbožní všichni padnou, zatímco já svou cestou půjdu si dále.

Slyš, Bože, moje naříkání, modlitby mé si povšimni! Od končin země k tobě volám, neboť mé srdce umdlévá.

Vyveď mne na bezpečnou skálu, vysokou pro mne přespříliš. Vždyť jenom tys mé útočiště, před nepřítelem pevná věž.

Kéž bývám na věky v tvém stanu a pod ochranou křídel tvých! Tys, Bože, slyšel moje sliby, jsi s těmi, kdo tvé jméno ctí.

Mnohé dny přidej ke dnům krále! Od rodu k rodu jeho věk! Před Bohem na věky ať vládne! Láska a věrnost ať jsou s ním! Za to chci vždy tvé jméno chválit, své sliby plnit den co den.

Blahořečen budiž Pán, má skála! † On mé ruce učí bojovat, moje prsty zdatně si vést v bitvě.

Je mi slitováním, je mi hradem, útočištěm mým a zachráncem, štítem, na který je spolehnutí. Národy mé vládě podrobil.

Pane, co je člověk, že dbáš o něj, co syn lidský, že ho v mysli máš? Vždyť je člověk jako pouhý vánek, jeho dny jak stín, jenž přeletí.

Pane, skloň svá nebesa a sestup, hor se dotkni, vystoupí z nich kouř. Metej blesky své a rozežeň je, šípy své, ať padnou ve zmatek!

Napřáhni svou ruku z vysokosti, † vytrhni mě ze záplavy vod, vysvoboď mě z rukou cizáků, kteří ústy lživě promlouvají, křivá je i jejich pravice!

Bože, chci ti novou píseň zpívat, na desítistrunnou harfu hrát. Ty jsi ten, kdo ochraňuje krále, spasil svého sluhu Davida.

Zachraň mě před zkázonosným mečem, vysvoboď mě z rukou cizáků, kteří ústy lživě promlouvají, křivá je i jejich pravice.

Naši synové jak sazenice ať se na záhoně rozrostou, naše dcery jako rožní sloupy vytesané jako pro palác!

Naše stodoly ať oplývají vším, co k jídlu mohou poskytnout, stáda ať nám v tisících se množí, v desetitisících na lukách!

Naše krávy ať jsou těžké tukem, † nezmetají ani nehynou! V našich ulicích ať nezní pláč! Šťastný národ, jemuž se tak daří! Šťastný národ, jemuž Pán je Bůh!

Velebit tě budu, Bože můj a Králi, tvoje jméno slavit navždy, na věky. Každodenně budu tebe oslavovat, tvoje jméno chválit navždy, na věky.

Pán je veliký a ve všem hodný chval, jeho velikost se nedá vystihnout. Ať rod rodu hlásá chválu skutků tvých, o tvých mocných činnech dále vypráví,

mluví o tvé slávě, lesku, nádheře! Velké divy tvé ať slaví písněmi, o síle tvých činů s úctou hovoří, nesmírnost tvé moci líčí s úžasem!

Chválami ať hýří na tvou dobrotu, nad spravedlností tvou ať jásají! Pán je dobrotivý, on je slitovný, shovívavý, plný milosrdenství.

Pán je milostivý vždy a vůči všem, jeho láska platí všemu stvoření.

Ať tě, Pane, chválí všichni tvorové, tobě zasvěcení ať tě velebí! Ať tvou slavnou vládu připomínají a tvou mocnou sílu zjevně hlásají!

Ať je lidem známa tvoje velká moc, sláva vznešeného tvého království. Neboť vláda tvá je vládou pro věky, nade všemi rody panování tvé.

Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, plný milosti je ve všech skutcích svých. Pán podepře všechny, kdo už klesají, všechny ponížené opět pozdvihne.

Oči všech jen k tobě hledí s nadějí, ty jim dáváš pokrm v náležitý čas, ty, jenž otevíráš svoji štědrou dlaň, dobrotivě sytíš všechno živoucí.

Pán je spravedlivý na všech cestách svých, plný milosti je ve všech skutcích svých. Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají, všem, kdo vzývají ho s opravdovostí.

Plní přání těch, kdo pokorně ho ctí, slyší jejich prosby, záchranu jim dá. Pán bdí nade všemi, kdo ho milují, všechny bezbožné však stihne záhubou.

Ať v mých ústech stále chvála Páně zní! † ať mu dobrořečí každý tvor vždy a do věčnosti, na věky všech věků!