Lectio divina
℣ Bože, pospěš mi na pomoc.
℟ Pane slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen
psalm 101 | Vyhnancova přání a prosby
(Bůh) nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1,4)
Pane, vyslyš moje prosby,
kéž tě dosáhne můj hlas!
Svoji tvář mi neukrývej
v dnešní strastiplný den.
Nakloň ke mně ucho svoje,
pospěš na mé volání!
Dny mé jako dým se tratí,
v kostech spaluje mě žár.
Srdce schne jak zprahlá tráva,
zapomínám už i jíst.
Sténáním a nářkem stálým
už jen kost a kůže jsem,
podobám se ptáku v poušti,
jsem jak sýček v sutinách,
chřadnu, naříkám jak ptáče
osiřelé na střeše.
Stále běsní nepřátelé,
tupí mě a klnou mi.
Popel jídám jako chleba,
ředím nápoj slzami,
pro tvůj hněv a rozhorlení:
zdvihls mě – a svrhl zpět!
Mé dny jsou stín klesající,
sám jak tráva uvadám.
Avšak ty, Pane, trváš věčně,
tvé jméno z rodu do rodu.
Vstaň, ustrň se zas nad Siónem,
nadešel k slitování čas.
Milují jej tví služebníci,
pláčí nad jeho zřícením.
Národy budou ctít tvé jméno,
tvou slávu všichni králové,
až zbuduje Pán Sión znova,
zjeví se ve své nádheře,
až k prosbě bezmocných se skloní,
nezhrdne jejich modlitbou.
Tak budiž psáno pro budoucí,
ať příští národ Pána ctí!
Neboť Pán shlédl ze svatyně,
on z nebe na zem popatřil,
zajatců vzdechy aby slyšel,
zachránil ty, jimž hrozí smrt,
ke cti tvého jména na Sióně,
k tvé chvále v Jeruzalémě,
až národy a celé říše
se k službě Páně shromáždí.
Cestou ochabla má síla,
dej mi znát těch pár mých dní,
z půlky jich mě neodváděj!
Věky věků je tvých let!
Dávno založil jsi zemi,
nebesa jsou dílem tvým.
Pominou, ty budeš dále; †
rozpadnou se jako šat, -
změníš je, jak šat se mění.
Ty však stále stejný trváš,
roků tvých je bez konce.
Pak synové tvých služebníků
přebývat budou v bezpečí
a jejich potomstvo i nadále
před tvojí tváří potrvá.
Sláva Otci, i Synu i Duchu svatému - po všechny věky věků. Amen
psalm 42 | Touha vyhnancova po svatyni.
Já jsem přišel na svět jako světlo. (Jan 12, 46)
Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům,
před zlým a podlým člověkem mě zachraň!
Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ?
Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?
Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou
až na tvou svatou horu, do tvých stanů.
Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému
a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože!
Proč se, má duše, rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit,
toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj.
Sláva Otci, i Synu i Duchu svatému - po všechny věky věků. Amen
psalm 56 | Ranní modlitba v soužení
Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)
Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj,
neboť se k tobě utíkám!
Ve stínu tvých křídel hledám útočiště,
až pohroma se přežene.
O pomoc volám k Bohu nejvyššímu,
k Bohu, jenž pro mne činí vše;
ať z nebe zasáhne a pomůže mi,
mé úkladníky zahanbí.
Svou milostí a věrností
on zachraňuje život můj.
Já musím spávat uprostřed lvích šelem,
co dravě lidi hltají.
Jejich zuby jsou oštěpy a šípy
a jejich jazyk ostrý meč.
Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích,
po celé zemi slávu svou!
Oni mým nohám nastražili léčky,
oni mou duši sklíčili,
přímo přede mnou kopali mi jámu,
až do ní sami upadli.
Je odhodláno moje srdce, Pane, †
je odhodláno srdce mé,
zpívat ti chci a v struny hrát.
Vzhůru, má duše! Vzhůru, moje harfo!
Já jitřenku teď probudím.
Slavit tě budu před národy, Pane,
chválit tě mezi pohany.
Neboť tvá dobrota až k nebi sahá
a věrnost tvá až do oblak.
Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích,
po celé zemi slávu svou!
Sláva Otci, i Synu i Duchu svatému - po všechny věky věků. Amen
psalm 146 | Boží moc a dobrota
Bože, tebe chválíme, tebe, Pane, velebíme.
Dobré je zpívat našemu Bohu,
milé je rozeznít chvalozpěvy.
Pán je ten, kdo buduje Jeruzalém,
shromáždil hloučky Izraele.
Uzdraví ty, kdo jsou zlomeni srdcem,
obváže jejich bolavé rány.
Počet hvězd On stanovil pevně,
každou z nich umí nazvat jménem.
Náš Pán je velký a přemocný silou,
jeho moudrost je nezměřitelná.
Pán je oporou ponížených,
bezbožné zato až k zemi sráží.
Zapějte Pánu děkovnou píseň,
na harfu hrejte našemu Bohu!
On je ten, kdo nebe pokrývá mraky,
on je ten, kdo deště pro zemi chystá,
travinám na horách dává vzcházet,
osivu na polích obdělaných.
On je ten, kdo zvířatům potravu dává,
mláďatům havraním to, po čem křičí.
Nehledá radost v síle koní,
nelibuje si ve svalech mužů.
Pánu se líbí bohabojní,
ti, kdo se svěřují do jeho lásky.
Sláva Otci, i Synu i Duchu svatému - po všechny věky věků. Amen
Aggeus - Můj chrám je v troskách
Druhého roku krále Dareia, šestého měsíce, prvního dne toho měsíce, ozvalo se takto Jahvovo slovo prostřednictvím proroka Aggea správci Judy, Šealtielovu synovi Zorobabelovi a veleknězi, Jehosadakovu synovi Jozuovi:Takto mluví Jahve Sabaot. Tento lid říká: „Dosud nenadešla chvíle, aby se znovu postavil Jahvův Chrám!“(A Jahvovo slovo se prostřednictvím proroka ozvalo takto:)Je to snad chvíle, abyste si vy bydleli ve svých dřevem obkládaných domech, zatímco onen Dům je zpustošený?Nyní tedy mluví Jahve Sabaot takto. Přemítejte ve svém srdci o cestě, po níž jste se dali!Mnoho jste zaseli, ale málo svezli do stodol; jedli jste, ale ne dosyta, pili jste, ale žízeň jste neuhasili; oblékli jste se, ale nezahřáli jste se. Námezdník si vydělal mzdu a vložil ji do děravého měšce!Takto mluví Jahve Sabaot. Přemítejte ve svém srdci o cestě, po níž jste se dali!Vystupte na horu, přineste dřevo a znovu zbudujte Dům; najdu v něm své zalíbení a vyjevím tam svou slávu - říká Jahve.Očekávali jste hojnost a bylo toho poskrovnu. Když jste sváželi do stodol, odfoukl jsem to. Ale proč? Výrok Jahva Sabaot. Kvůli mému Domu, který je zničený, zatímco vy se každý točíte kolem svého domu.To proto zadržela nebesa déšť a země zadržela své plody.Přivolal jsem sucho na zemi, na hory, na obilí, na mladé víno, na čerstvý olej a na vše, co plodí půda, na lidi a na dobytek i na veškerou námahu vašich rukou.Šealtielův syn Zorobabel, Jehosadakův syn velekněz Jozue a veškerý zbytek lidu naslouchal hlasu Jahva, svého Boha, a slovům proroka Aggea, podle poslání, jímž ho Jahve, jejich Bůh, pověřil. A lid pocítil bázeň před Jahvem.Jahvův posel Aggeus k lidu promluvil podle poselství od Jahva takto: „Jsem s vámi, Jahvův výrok.“A Jahve povzbudil ducha správce Judy, Šealtielova syna Zorobabela, ducha Jehosadakova syna velekněze Jozua i ducha veškerého zbytku lidu: přišli a dali se do díla v Chrámu Jahva Sabaot, svého Boha.Bylo to dvacátého čtvrtého dne šestého měsíce. Druhého roku krále Dareia,
První Korinťanům - Bez lásky nejsem nic
I kdybych mluvil jazyky lidskými a andělskými, nemám-li lásku, nejsem než zvonící kov nebo dunící cimbál.I kdybych měl dar proroctví a poznal všechna tajemství i veškeré vědění, i kdybych měl plnost víry, takže bych hory přenášel, nemám-li lásku, nejsem nic.I kdybych rozdal veškeré své jmění v almužnách, i kdybych vydal své tělo plamenům, nemám-li lásku, k ničemu mi to není.Láska je trpělivá; láska je ochotná; není závistivá; láska se nevychloubá, nenadýmá se;nedělá, co se nesluší, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se, nic nezazlívá;neraduje se z nespravedlnosti, ale má radost z pravdy.Všechno omlouvá, všemu věří, ve vše doufá, všechno snáší.Láska nikdy nepomíjí. Proroctví? Ta zaniknou. Jazyky? Ty umlknou. Poznání? To zanikne.Neboť částečné je naše poznání, částečné rovněž naše prorokování.Ale až přijde to, co je dokonalé, pak to, co je částečné, zanikne.Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, odhodil jsem, co bylo dětské.Neboť nyní vidíme jako v zrcadle, hádankovitě, ale potom to bude tváří v tvář. Nyní poznávám částečně; ale potom poznám tak, jak jsem poznán.Nyní tedy zůstává víra, naděje, láska, tyto tři, ale největší z nich je láska.
Evangelium podle svatého Marka - Před Pilátem
A velekněží se hned ráno uradili se staršími, zákoníky a celou veleradou; potom Ježíše spoutali, odvedli ho a vydali Pilátovi. --Pilát se ho otázal: "Ty jsi ten židovský král?" Ježíš mu odpovídá: "Říkáš to ty."A velekněží proti němu kupili obvinění na obvinění.A Pilát se ho zase táže: "Nic neodpovídáš? Hleď, z čeho všeho tě viní!"Ale Ježíš už neodpověděl nic, takže Pilát byl udiven.O svátcích jim pokaždé propouštěl jednoho vězně, toho, o kterého požádali.Ve vězení byl spolu s povstalci, kteří se při vzpouře dopustili vraždy, muž jménem Barabáš.Zástup se vyhrnul nahoru a začal se dožadovat obvyklého omilostnění.Pilát jim odpověděl: "Chcete, abych vám propustil židovského krále?"Byl si dobře vědom, že ho velekněží vydali ze zášti.Velekněží nicméně poštvali zástup, aby požadoval, ať jim raději propustí Barabáše.Pilát se zase ujal slova a říkal jim: "Co tedy mám udělat s tím, jemuž říkáte židovský král?"Ale oni znovu křičeli: "Ukřižuj ho!"A Pilát jim na to říkal: "Co zlého vlastně udělal?" Ale oni křičeli o to hlasitěji: "Ukřižuj ho!"Tu jim Pilát propustil Barabáše, aby upokojil zástup, a Ježíše dal zbičovat, pak ho vydal, aby byl ukřižován.Vojáci ho odvedli dovnitř do paláce, to je do Prétoria, a svolávají celou kohortu.Odívají ho do purpuru, pak spletli trnovou korunu a nasazují mu ji.A začali ho pozdravovat: "Buď zdráv, židovský králi!"A bili ho do hlavy rákosem a plivali na něho a poklekali před ním, aby mu vzdali hold.Když se mu dost naposmívali, sňali mu purpur a opět mu oblékli jeho šaty. A vedou ho ven, aby ho ukřižovali.A přinutí Šimona z Kyrény, otce Alexandra a Rufa, který tudy šel cestou z pole, aby mu nesl kříž.A přivádějí Ježíše na místo zvané Golgota, což se překládá místo Lebky.A dávali mu víno ochucené myrhou, ale on si nevzal.Pak ho ukřižují a rozdělí si jeho šaty, losujíce, co komu připadne.Bylo to o třetí hodině, když ho ukřižovali.Nápis, který udával důvod jeho odsouzení, zněl: "Židovský král".A s ním ukřižují dva lupiče, jednoho po jeho pravici, druhého po jeho levici---.Kolemjdoucí ho uráželi a potřásali hlavou se slovy: "Hej, ty, co boříš Svatyni a ve třech dnech ji opět stavíš,zachraň sám sebe a sestup s kříže!"Podobně i velekněží se mezi sebou posmívali a spolu se zákoníky říkali: "Jiné zachraňoval, a sám sebe zachránit nedokáže!Ať Kristus, král Izraele, nyní sestoupí s kříže, ať vidíme, a uvěříme!" Tupili ho dokonce i ti, kteří byli ukřižováni spolu s ním.Když nadešla šestá hodina, po celé zemi se zatmělo až do deváté hodiny.O deváté hodině zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eloi, Eloi, lema sabachthani," což se překládá: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?"Když to slyšeli někteří z přítomných, říkali: "Hleďme, on volá Eliáše."Kdosi běžel namočit do octa houbu, nabodl ji na rákos, dával mu pít a říkal: "Počkejte! Ať vidíme, zdali ho Eliáš přijde sejmout!"Ježíš však mocně vykřikl a skonal.A opona svatyně se roztrhla ve dví odshora dolů.A setník, jenž stál naproti němu, zvolal, když uviděl, že takto skonal: "Tenhle člověk byl opravdu syn Boží!"Byly tam rovněž ženy, jež se dívaly zpovzdálí, mezi jinými Marie z Magdaly, Marie, matka Jakuba mladšího i Joseta, a Salomé,které ho, když byl v Galileji, následovaly a sloužily mu; ještě mnoho jiných, které s ním přišly vzhůru do Jeruzaléma.Už nadešel večer, a protože byla příprava, to je předvečer soboty,vzchopil se Josef z Arimatie, významný člen rady, který rovněž očekával Boží království, šel směle k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo.Pilát se podivil, že už zemřel, dal si zavolat setníka a zeptal se ho, zda už je mrtev dlouho.Když mu setník podal zprávu, daroval mrtvé tělo Josefovi.Ten koupil plátno, pak Ježíše sňal, zavinul ho do plátna a uložil do hrobu, který byl vytesaný ve skále; potom ke vchodu toho hrobu přivalil kámen.A Marie z Magdaly a Josefova matka Marie se dívaly, kam byl položen.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Amen.