Lectio divina

ranní chvály


℣ Bože, pospěš mi na pomoc.
℟ Pane slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen




psalm 142 | Kajícná modlitba z a pomoc.

Člověk je uznán za spravedlivého, když uvěří v Ježíše Krista, a ne když dělá skutky, jak je nařizuje Zákon. (Gal 2, 16)

Pane, slyš mou snažnou modlitbu, †
ve své věrnosti mou prosbu přijmi,
ve své spravedlnosti mě vyslyš!
Nechtěj soudit svého služebníka,
nikdo z živých není tobě práv.

Nepřítel mě stíhá, život deptá,
v tmách mě nechává jak dávno mrtvé.
A můj duch už ve mně ochabuje,
srdce trne, sevřeno v mém nitru.

Vzpomínám si na dny dávno zašlé, †
stále myslím na všechny tvé činy,
uvažuji o díle tvých rukou.
K tobě rozpřahuji obě paže,
žízním po tobě jak zprahlá země.

Pane, vyslyš mě a neotálej,
jsem už duchem vysílen a chřadnu!
Neskrývej mi tvář, ať nejsem roven
těm, kdo sestoupili do tmy hrobu!

Dej mi zrána zakusit tvou milost,
protože já důvěřuji v tebe.
Dej mi poznat cestu, jíž mám kráčet,
neboť k tobě pozdvihuji duši.
Vysvoboď mě od nepřátel, Pane,
protože má záchrana je v tobě!

Uč mě jednat podle vůle tvé,
protože jsi jenom ty můj Bůh.
Dobrotivým duchem svým mě veď,
abych kráčel rovnou krajinou.

Pro své jméno, Pane, oživ mě,
pro svou spravedlnost osvoboď.
Pro svou milost nepřátele znič, †
zahub všechny, kdo mě sužují!
Protože jsem já tvůj služebník.

Sláva Otci, i Synu i Duchu svatému - po všechny věky věků. Amen

psalm 91 | Chvála Boha Stvořitele

Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

Dobré je oslavovat Pána,
opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
zrána tvou milosrdnost hlásat,
za noci potom tvoji věrnost

s desítistrunnou harfou, s lyrou
a s chvalozpěvy při citeře.
Blažíš mě, Pane, svými skutky,
já plesám nad dílem tvých rukou.

Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla,
jak myšlenky tvé přehluboké!
Nerozumný to nepochopí,
bláhový pro to nemá smysl.

Ať jako plevel bují hříšní,
ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
to všechno jim je k věčné zkáze:
ty však jsi navždy svrchovaný!

Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
tví nepřátelé, Pane, zhynou,
bezbožní budou rozprášeni.

Mně jsi dal sílu tuřích rohů,
olejem čerstvým pomazals mě.
Zvysoka shlížím na odpůrce,
naslouchám řečem pomlouvačů.

Jak palma vzkvete spravedlivý,
vzroste jak libanonský cedr.
Kdo vsazeni jsou v domě Páně,
pokvetou na nádvořích Božích.

Ponesou ovoce i v stáří,
zůstanou šťavnatí a svěží
a budou svědčit: Pán je věrný,
je skála má, je právo samo!

Sláva Otci, i Synu i Duchu svatému - po všechny věky věků. Amen

psalm 100 | Zásady dobrého vladaře

Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. (Jan 14,15)

Zazpívám o lásce a o zákonu,
na harfu, Pane, tobě budu hrát.
Chci kráčet vždycky bezúhonnou cestou,
kéž vstoupí věrnost ke mně do nitra,

tak abych s nevinným a čistým srdcem
celým svým domem mohl procházet.
Nechci se dívat na nic hanebného, †
oškliví se mi páchat nepravost,
kéž na mně žádná nikdy neulpí!

Falešné srdce se mi zhloubi příčí,
já o špatnosti nechci vědět nic.
Kdo na bližního skrytě nasazuje,
takového já budu potírat,

kdo pyšně shlíží, nafoukaně smýšlí,
toho já blízko sebe nestrpím.
Sám budu v zemi vyhledávat věrné, †
takoví ať jsou stále kolem mne!
V mých službách budou, kdo si vedou řádně.

Kdo jedná lstivě, nesmí žít v mém domě
a neobstojí přede mnou, kdo lže.
Denně chci stíhat všechny hříšné v zemi,
násilné z města Páně vyhladím.

Sláva Otci, i Synu i Duchu svatému - po všechny věky věků. Amen

psalm 150 | Chval Pána kdekdo jak jen možno.

Zpívejte žalmy duchem i srdcem, oslavujte Boha svou duší i tělem. (Hesychios)

Velebte Pána v jeho svatyni,
chvalte na jeho mocné klenbě nebes!
Chvalte ho za divy, jež učinil,
chvalte ho pro velikost svrchovanou!

Chvalte ho zvučným hlaholením trub,
chvalte ho v doprovodu harf a citer!
Chvalte ho bubínky a vířením,
chvalte ho strunnou hrou a píšťalami!

Chvalte ho zvonivými cimbály, †
chvalte ho cimbály, jež zvučně chřestí!
Vše, co má dech, ať Pána velebí!

Sláva Otci, i Synu i Duchu svatému - po všechny věky věků. Amen



Geneze - Budou jíst se mnou

Ale hlad tížil zemi, a když dojedli zrní, které přinesli z Egypta, řekl jim otec: „Jděte a zase nám nakupte nějaké potraviny.“ Juda mu odpověl: „Ten muž nás výslovně varoval: ‘Nebudete ke mně uvedeni, pokud s vámi nebude váš bratr!’ Jsi-li ochoten s námi pustit našeho bratra, půjdeme tam a nakoupíme ti potraviny, ale když ho s námi nenecháš odejít, nepůjdeme tam, protože nám ten muž řekl: ‘Nebudete ke mně uvedeni, pokud s vámi nebude váš bratr.’“ Izrael řekl: „Proč jste mi způsobili bolest a říkali tomu muži, že máte ještě jednoho bratra?“ - „To je tím,“ odpověděli, „že se nás ten muž vyptával na nás a na naši rodinu a dotazoval se: ‘Je váš otec ještě naživu, máte ještě bratra?’ a my jsme podle toho odpovídali. Což jsme mohli vědět, že řekne: ‘Přiveďte svého bratra?’“ Tu Juda řekl svému otci Izraelovi: „Pusť toho hocha se mnou. Pojďme, vydejme se na cestu, abychom si zachránili život a abychom nezemřeli ani my, ani ty sám, ani všichni, o něž se musíme starat. Ručím za něho a po mně budeš požadovat účty; jestliže se mi stane, že ti ho nepřivedu nazpět a nepostavím ti ho opět na oči, ponesu za to po celý život vinu. Kdybychom se nebyli tolik omeškávali, byli bychom teď už podruhé nazpět!“Jejich otec Izrael jim tedy řekl: „Protože to musí být, učiňte tedy toto: vezměte do svých zavazadel nejlepší plodiny naší země a přineste je tomu muži darem, trochu balzámu a trochu medu, něco tragantu a ladána, pistácie a mandle. Vezměte s sebou další peněžní obnos a doneste nazpět peníze, jež ležely nahoře ve vašich obilních pytlích: možná, že to byla nějaká mýlka. Vezměte svého bratra a odejděte, vraťte se k tomu muži. Kéž vám El Šadaj dopřeje, abyste u toho muže nalezli milosrdenství, a kéž vám dopřeje, abyste přivedli nazpět bratra, jehož jste tam zanechali, i Benjamina. A já nechť ztratím své děti, mám-li je ztratit!“ Našinci vzali tedy s sebou onen dar, dvakrát tolik peněz a Benjamina; odešli a dorazili do Egypta a objevili se před Josefem. Když je Josef uviděl i s Benjaminem, řekl správci svého domu: „Zaveď ty muže do domu, poraz dobytče a připrav je, neboť ti mužové se mnou budou v poledne obědvat.“ Muž učinil, jak mu Josef přikázal, a odvedl našince do Josefova domu. Našinci měli strach z toho, že je vedou do Josefova domu, a říkali si: „To nás sem vedou kvůli penězům, které se tehdy poprvé našly v našich obilních pytlích: přepadnou nás, vrhnou se na nás a uvrhnou nás do otroctví i s našimi osly.“ Přistoupili tedy k Josefovu správci a oslovili ho u vchodu do domu. Řekli: „Promiň, pane, přišli jsme sem poprvé nakoupit potraviny, a když jsme se pak utábořili na noc a otevřeli jsme své obilní pytle, hle, peníze každého z nás ležely nahoře v pytli, byly to naše peníze, dobře spočítané, a my je s sebou neseme nazpět. Na nákup potravin jsme přinesli další obnos. Nevíme, kdo nám dal do pytlů naše peníze.“ On však odpověděl: „Buďte klidní a nemějte strach! To váš Bůh a Bůh vašeho otce vám do pytlů vložil poklad, peníze od vás jsem v pořádku dostal,“ a přivedl jim Simeona. Ten muž zavedl našince do Josefova domu, přinesl jim vodu na umytí nohou a dal píci jejich oslům. Zatímco čekali, až Josef v poledne přijde, přichystali bratři dar, dozvěděli se totiž, že tam mají obědvat. Když se Josef vrátil do domu, dali mu dar, který měli s sebou, a klaněli se až k zemi. On je však přátelsky pozdravil a otázal se: „Jak se daří vašemu starému otci, o kterém jste mi vyprávěli, je dosud naživu?“ Oni odpověděli: „Tvému služebníku, našemu otci, se daří dobře, je dosud naživu,“ a poklekli a klaněli se. Josef pozvedl oči, spatřil svého bratra, syna své matky Benjamina a zeptal se: „Tak to je ten váš nejmladší bratr, o kterém jste mi vyprávěli?“ pak se obrátil přímo na něho: „Ať ti, synu, Bůh dá milost.“ A Josef spěšně vyšel, neboť se ho nad bratrem zmocnilo dojetí a do očí se mu draly slzy; vešel do svého pokoje a tam zaplakal. Pak si umyl obličej, vrátil se a přemáhaje se nařídil: „Prostírejte na stůl.“ Prostřeli jemu zvlášť, jim zvlášť i Egypťanům, kteří jedli u Josefa, zvlášť, neboť Egypťané nemohou stolovat společně s Hebreji: mají to v ošklivosti. Seděli tváří k němu, každý na svém místě od nejstaršího k nejmladšímu, a našinci pohlíželi s údivem jeden na druhého. On jim však dal přinést ze svého pokrmu čestné porce a Benjaminova porce pětkrát převyšovala porce ostatních. Také s ním popili a rozjařili se.




List svatého Jakuba - Pokorné zahrne milostí

Odkud se berou války, odkud se mezi vámi berou rozbroje? Což ne právě z vašich vášní, které vám zápasí v údech?Jste žádostiví, a nemáte? Tak zabíjíte. Jste závistiví, a nemůžete dostat? Tak bojujete a válčíte. Nemáte, protože neprosíte.Prosíte, a nedostáváte, protože prosíte špatně, abyste mohli utrácet za své vášně.Cizoložníci, což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelstvím vůči Bohu? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím.Myslíte si snad, že Písmo nadarmo říká: On žárlivě touží po duchu, jehož do nás vložil?On ostatně dává ještě větší milost podle slov Písma: Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává svou milost.Podřiďte se tedy Bohu; vzdorujte ďáblu a on od vás uteče.Přibližte se k Bohu, a on se přiblíží k vám. Očistěte si ruce, hříšníci, posvěťte svá srdce, lidé s rozpolcenou duší.Pohleďte na svou bídu, buďte zarmouceni, plačte. Váš smích ať se obrátí v zármutek a vaše radost ve smutek.Pokořte se před Pánem, a on vás povýší.Nepomlouvejte jedni druhé, bratři. Ten, kdo pomlouvá bratra nebo kdo svého bratra posuzuje, pomlouvá Zákon a posuzuje Zákon. Jestliže posuzuješ Zákon, pak Zákon nezachováváš, ale jsi jeho soudcem.Je jen jeden zákonodárce a soudce, jenž může zachránit či zahubit. A kdo jsi ty, že posuzuješ bližního?Tak a teď vy, kteří říkáte: "Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, strávíme tam rok, budeme obchodovat a vyděláme peníze!"Vy, kteří nevíte, co bude zítra s vaším životem, neboť jste pára, jež se na chvilku objeví, pak mizí.Proč naopak neřeknete: "Dá-li Pán, budeme naživu a uděláme to anebo ono"?Vy se však vychloubáte svou chvástavostí! Každé takové vychloubání je špatné.A tak ten, kdo umí konat dobro a nekoná je, dopouští se hříchu.




Evangelium podle svatého Marka - Legie

Přijeli na druhý břeh moře, do země Gerasenských.A hned jakmile Ježíš vystoupil na břeh, vyšel mu z hrobů vstříc jakýsi člověk posedlý nečistým duchem:přebýval ve hrobech a nikdo ho už nedokázal spoutat, dokonce ani řetězem ne,neboť býval už často předtím spoután okovy i řetězy, ale on přerval řetězy a rozbil okovy a nikdo ho nedokázal zkrotit.A byl bez ustání, ve dne v noci, v hrobech a na horách, vykřikoval a zraňoval se kameny.Když zdálky uviděl Ježíše, přiběhl, poklonil se mua z plna hrdla zakřičel: "Co mi chceš, Ježíši, Synu Nejvyššího Boha? Při Bohu tě zapřísahám, netrap mě!"On mu totiž říkal: "Nečistý duchu, vyjdi z toho člověka!"A ptal se ho: "Jak se jmenuješ?" Říká: "Mé jméno je Pluk, neboť je nás mnoho."A naléhavě žadonil, aby je nevyháněl z toho kraje.Na stráni se tam páslo velké stádo vepřů.A nečistí duchové žadonili a říkali Ježíšovi: "Pošli nás k těm vepřům, ať vejdeme do nich."A on jim to dovolil. Nečistí duchové tedy vyšli, vešli do vepřů a stádo v počtu kolem dvou tisíc se střemhlav vrhlo po srázu do moře a v moři se utopilo.Jejich pasáci se dali na útěk a donesli zprávu o tom do města i do dvorců; a lidé se přišli podívat, co se přihodilo.Přicházejí k Ježíšovi a vidí, že ten posedlý sedí, je oblečený a má zdravou mysl, ten, který míval Pluk; a padl na ně strach.Svědkové jim vyprávěli, jak se to s tím posedlým seběhlo a co se stalo vepřům.Tu začali Ježíše prosit, aby z jejich území odešel.Když nastupoval do loďky, prosil ho ten člověk, jenž býval posedlý, aby s ním směl zůstat.Nedovolil mu to, ale říká mu: "Jdi domů, ke své rodině, a vyprávěj jim o všem, co pro tebe Pán ve svém milosrdenství učinil."On tedy odešel a začal po Desetiměstí rozhlašovat všechno, co pro něho Ježíš učinil, a všichni se divili.Když se Ježíš v loďce opět přeplavil na druhý břeh, shromáždil se kolem něho četný zástup a on stál na mořském pobřeží.Tu přichází jeden z představených synagogy jménem Jairos, a když ho spatří, padne mu k noháma naléhavě ho prosí: "Má dceruška umírá, pojď na ni vložit ruce, aby se zachránila a žila."On s ním odešel a za ním šel četný zástup, který se na něho ze všech stran tlačil.A jakási žena postižená už dvanáct let krvotokem,která si u mnoha lékařů hodně vytrpěla a celé své jmění utratila bez jakéhokoli prospěchu, spíš to s ní šlo stále k horšímu,slyšela vyprávět o Ježíšovi; přišla zezadu v zástupu a dotkla se jeho pláště.Říkala si totiž: "Dotknu-li se aspoň jeho šatů, budu uzdravena."A pramen její krve ihned vyschl a ona na svém těle pocítila, že je z toho neduhu vyléčena.A Ježíš si hned uvědomil, že z něho vyšla síla, obrátil se k zástupu a říkal: "Kdo se to dotkl mých šatů?"Jeho učedníci mu říkali: "Vidíš ten zástup, co se na tebe ze všech stran tlačí, a řekneš: ‘Kdo se mě to dotkl?’"A on se rozhlížel, aby uviděl tu, která to udělala.Tehdy se mu ta žena, jež dobře věděla, co se jí stalo, bázlivě a rozechvěle vrhla k nohám a řekla mu celou pravdu.A on jí řekl: "Dcero, tvá víra tě zachránila; jdi v pokoji a ať jsi ze svého neduhu vyléčena."Zatímco ještě mluvil, přicházejí z domu představeného synagogy lidé a říkají: "Tvá dcera zemřela; nač ještě obtěžuješ Mistra?"Ale Ježíš, který zaslechl, co bylo právě řečeno, představenému synagogy říká: "Buď bez obav; jenom věř."A nikomu nedovolil, aby s ním šel, pouze Petrovi, Jakubovi a Jakubovu bratru Janovi.Přicházejí k domu představeného synagogy a on spatří rozruch, plačící lidi, kteří hlasitě naříkají.Vešel dovnitř a říká jim: "Proč ten rozruch a ty nářky? To dítě neumřelo, ale spí."A oni se mu posmívali. Ale on je všechny vyhnal ven a bere si s sebou otce a matku dítěte i ty, kteří ho doprovázeli, a vkročí tam, kde bylo to dítě.A bere dítě za ruku a říká mu: "Talitha kum," což se překládá: "Dívenko, říkám ti, vstaň!"Dívenka hned vstala a chodila, neboť jí bylo dvanáct let. A zmocnil se jich veliký úžas.A on jim důrazně kladl na srdce, že se to nikdo nemá dozvědět, a řekl, aby jí dali najíst.




Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
Amen.