completorium

Slyš mě, když volám, Bože, moje spáso, † tys mi dal vždy v mé tísni volný prostor, smiluj se nade mnou, mé prosby slyš!

Jak dlouho, lidé, chcete čest mou deptat? Chytat se klamu, následovat lež? Vězte, že Pán svým věrným koná divy: Pán uslyší, když k němu zavolám.

Proto se zachvějte a nehřešte již, v lůžku to uvažte a ztište se. Jen obětujte Pánu náležitě a na něj složte všechnu důvěru.

Říkají: „Kdopak nám dá poznat blaho?“ Ty, Pane, ukaž nám svou jasnou tvář! Víc radosti to mému srdci dodá, než mají oni z hojné úrody.

Pokojně ulehnu a klidně usnu, vždyť ty dbáš, Pane, o mé bezpečí.

Kdo žije pod ochranou Nejvyššího, přebývá v stínu Všemohoucího, ať říká Pánu: „Tys mé útočiště, můj hrad a Bůh můj, v nějž mám důvěru.“

Vždyť on tě zachraňuje z tenat lovců, před slovem, které zkázu přináší. On zastíní tě svými perutěmi,† pod jeho křídly dojdeš ochrany vždyť jeho věrnost je tvůj kryt a štít.

Nebudeš strachovat se nočních příšer a šípů, které za dne létají, nákazy, která v temnotách se plíží, moru, jenž řádí za bílého dne.

I když jich padne po tvém boku tisíc,† ba deset tisíc po tvé pravici, záhuba přesto tebe nedosáhne.

Naopak, na své oči budeš vidět, spatříš, jak hříšné stíhá odplata. Co ty však? Pán je tvoje útočiště, ty Nejvyššího vzal sis k ochraně.

Proto nic zlého se ti nepřihodí, nepřijde žádná rána na tvůj stan. Vždyť kvůli tobě andělům dal příkaz, na všech tvých cestách být ti ochránci.

A proto budou na rukou tě nosit, aby ses neporanil o kámen. A budeš kráčet po hadech a štírech a lva i draka klidně zašlápneš.

„Že je mi oddán, já ho vysvobodím, ochráním, že se k mému jménu zná. A vyslyším ho, když mě bude vzývat,† budu s ním v každém jeho soužení, zachráním ho a ke cti pozvednu.

Dosyta obdařím ho dlouhým věkem a svoji spásu mu dám uvidět.

Nuže, Pána velebte, všichni služebníci Páně, kteří v domě Pánově bdíte za nočního času!

Vzneste ruce ke svatyni, Pána velebte a chvalte! Ze Siónu žehnej ti Pán, jenž stvořil zem i nebe!